1. Ahoj Michale, brankář bývá často tím, kdo rozhoduje, jestli sezona skončí úspěchem nebo zklamáním. Jaký pocit máš z té letošní zatím ty?

 

Pokud mám hodnotit výkony týmu, tak střídáme lepší výkony s těmi horšími. Jednou dokážeme zahrát super florbal a další zápas jsme jako opaření a nejsme schopni nic vymyslet. Pokud bych měl hodnotit sebe, tak na to je asi potřeba ptát se někoho jiného. Ale za sebe mám pocit, že je to asi podobné, jako výkony týmu - střídám ty lepší s těmi horšími. 

 

 

2. Třetí místo po základní části vám dává možnost volby soupeře pro čtvrtfinále. Kdybys měl rozhodovat jen ty, koho by sis vybral z trojice First Line, Czech Virus nebo TJ Tygři Hodonice – a proč právě ten tým?

 

Za mě není v lize slabého soupeře, takže výběr není jednoduchý. Virus patří podle mě mezi 2 nejlepší týmy soutěže. Na Hodonice se nám v poslední době moc nedaří. Pokud by záleželo na mě, asi bych zvolil First Line. Je to silný tým, ale zápasy s nimi bývají dost vyrovnané a to mě prostě baví. 

 

 

3. Na soupisce máte dva brankáře, kdo určuje, který z vás bude chytat?

 

Vzhledem k tomu, že nemáme letos úplně široký kádr, tak pokud se mi zápasy nekryjou s krajskou soutěží, tak chytám já a Paťas jde hrát do pole. Protože on to s florbalkou - narozdíl ode mě docela zvládá :D 

 

 

4. Jak ses vlastně dostal k florbalu a jaká byla Tvá cesta až do týmu FBC Patriots?

 

S florbalem jsem začínal na základní škole. Docela mi to šlo a tak jsme s klukama založili tým a přihlásili se do brněnské AFL, kde jsme hráli několik sezón. Potom jsem chvilku působil v krajské soutěži. Pak bohužel přišlo zranění kotníku, se kterým jsem 2 roky chodil po doktorech a nikdo pořádně nedokázal říct, co mi je a jak kotník vyléčit. Postupem času se to ale zlepšovalo a chtěl jsem zase někde hrát. Přes fanouškovskou skupinu znojemského hokeje na FB jsem nějak narazil na Paťase a ten mě přivedl k Patriotům. 

 

 

5. Pamatuješ si ještě svůj první zápas za Patriots? Jaký byl?

 

První zápas za Patriots, abych byl upřímný, si už vůbec nevybavuju. Něco mi ale říká, že to tenkrát nebyla úplně úspěšná a příjemná premiéra. Ale na podrobnosti jako soupeře nebo výsledek si už fakt nevzpomínám.

 

 

6. Hrál jsi někdy i v poli, nebo tě to od začátku táhlo do branky?

 

Jednoznačně od začátku mě to táhlo do branky. Můj taťka chytával ve fotbale a byl docela dobrý. Jeho bratr chytá ještě dneska, já jsem taky fotbal chvilku chytával. Takže to golmanství mám tak nějak v krvi. 

 

 

7. Co tě na postu brankáře nejvíc baví – a co naopak dokáže nejvíc naštvat?

 

Mám rád, když můžu pomoct týmu dobrým výkonem a tým ví, že se na mě může spolehnout. A samozřejmě když se podaří nějaký těžký zákrok. Co rád nemám, tak samozřejmě když dostanu nějaký blbý gól. Nebo když mě v tom obrana nechá jak se říká vykoupat a třeba se ještě ta situace opakuje vícekrát za zápas, to mě potom dokáže rozčílit. 

 

 

8. Měl jsi delší pauzu kvůli zranění kotníku – můžeš přiblížit, co se tehdy stalo a jak dlouho trvalo, než ses dostal zpět do formy?

 

Kotník jsem si zranil tenkrát na festivalu. Něco bylo popito a pak už to jde samo :D Snad 2 roky jsem obcházel ortopedie, různé rehabilitace, zkoušel různé fyzio metody a nic pořádně nezabíralo. Nakonec mi nejvíc asi zafungovala kryoterapie. Jak se to začalo lepšit, kotaktoval jsem Paťase a začal sem trénovat. Půl sezóny jsem jen trénoval a když jsem se už cítil na zápas, vletěl jsem do toho. 

 

 

9. Jak těžké bylo vrátit se po tak dlouhé pauze do brankářského rytmu?

 

No jednoduché to určitě nebylo. Člověk z toho vypadne, 2 roky pořádně nic nedělá.. Takže to bylo těžké jak po stránce těch brankářských dovedností, tak hlavně fyzická kondice. To bylo ze začátku totální peklo.