Přinášíme pokračování rozhovoru s Adamem Havlíkem v rámci série MEZI MANTINELY
8. Co tě na lize baví nejvíc?
To, že se potkám s klukama, strávíme spolu nějakej čas a můžu zúročit něco, co jsem se naučil za celej život v hokeji. Na jednu stranu se mi líbí, že to někteří berou dost vážně, takže se o to víc snaží…na druhou stranu, někdy je toho možná od někoho až moc při přihlednutí k tomu, že je to amatérskej sport, kde se prostě jdeme hlavně hýbat a mít radost ze sportu.
9. Naopak – je něco, co bys změnil nebo zlepšil, pokud by to bylo na tobě?
Asi bych rád změnil to, komu je a není dovoleno hrát tuhle soutěž. Za mě každej, kdo to umí / neumí a chce si zahrát pro radost, by měl mít možnost si jít zahrát. A netrávit pak hodiny tím, jestli náhodou zjistím, že někdo před 10 rokama nenastoupil někde v lize, která při vší úctě stejně vůbec nic neznamená…
10. Pomáhá ti sportovní disciplína z hokeje i teď ve florbale?
Určitě jo.
11. V naší lize působíš už 4. Rokem, je nejake utkání, které ti naskočí, jako první, když si vzpomeneš?
Asi ani ne. Jak říkám, neberu to nějak vážně. Neprožívám to nějak zvlášť.
Samozřejmě člověk nechce prohrávat a snaží se. Zápasy se hrají kvůli tomu, aby někdo vyhrál a nejsem v tom vyjímkou. Prohrávat nikdo nechce. Ale chci se hlavně hýbat, udělat si radost nějakou pěknou nahrávkou, spotit se a jít zase domů s čistou hlavou.
12. Když se ohlédneš zpět – udělal bys ve své kariéře něco jinak?
Určitě by se pár věc našlo. Hlavně různý rozhodování o budoucích angažmá bych dnes vyhodnotil jinak.
13. Co bys poradil mladým hráčům, co sní o profi sportu?
Aby si co nejdýl udrželi vášeň pro ten sport jako takový. Makali každej den na 100%, pevně věřili v to, co dělají, nenechali se nahlodávat věcma okolo a i v tom profi sportu nadále živili tu čistou radost ze sportu, což je těžký najít potom ten balanc v tom, že už si člověk nemůže dělat jen co chce, ale i to, co musí.
14. Jaké máš cíle nebo motivaci v rámci florbalu? Je to jen zábava, nebo pořád trochu cítíš soutěživost?
Hlavní motivací je pro mě netloustnout :-) Soutěživej v ten danej okamžik samozřejmě sem, prohrávat nechci…ale jakmile zápas skončí, tak už to jde mimo mě a hlavu si opravdu z ničeho nedělám. Po těch všech zkušenost z profi sportu si opravdu těžkou hlavu ze ZAFLu nědělám a hledám tam jen tu radost z pohybu.
15. A nakonec – co tě drží mezi mantinely právě dnes?
Být v kolektivu, strávit s klukama čas pohromadě, udělat si radost z pohybu, nějak přechytračit soupeře a sem tam si zanadávat na rozhodčího :-)