Ahoj, v podstatě neskutečná náhoda. 2 nebo 3 roky zpět mi kamarád, který také působí v Bukanýrech, nabídnul možnost zahrát si na turnaji v Šanově. Neměl jsem ten víkend co na práci, tak proč ne. Těch lidí obepisoval vícero, nicméně jsem zrovna na tohle kývnul já. Tam jsem se potkal se zbytkem týmu. Z toho nějak vykrystalizovala vzájemná spolupráce.

 

2. Je to přece jen kus cesty – jak často sem dojíždíš a jak to zvládáš časově i fyzicky? 

 

Dojíždím na každý zápas, ať už v ZČ, nebo play-off, je jedno, jestli se hraje jen jeden, nebo dva zápasy. Časově je to náročný, to nebudu kecat. Je třeba počítat s cestou cca hodinu a půl tam i zpět, takže většinou to znamená cele dopoledne, nebo odpoledne v háji. Fyzicky to zvládám v pohodě, na cesty autem i sport jsem zvyklý. 

 

3. Co tě motivuje jezdit takovou dálku? Parta, úroveň ligy, nebo něco jiného? 

 

Je to jednoznačně parta. Týmové sporty dělám celý život a upřímně můžu říct, že lepší partu spoluhráčů jsem nikdy neměl a každému bych přál, aby si něco takového mohl zažít. Není tam vůbec nikdo, kdo by nějakým způsobem rozbíjel partu a kolektiv. Klukům bych tímto chtěl poděkovat za to, jací jsou. Žádného z nich bych za nic nevyměnil. 

 

 

4. V okolí Hodonína žádná liga není? 

 

 

Je, dokonce mě do nich pravidelně tahají 😀 Ale aktivit mám už asi dost a tuhle partu bych nerad pustil. Tuto sezonu jsem ale povolil a docházím zatím jen na tréninky.

 

 

5. Jak bys zhodnotil dosavadní průběh sezony z tvého pohledu? 

 

Troufám si říct, že velmi povedená, ačkoli bych to nerad zakřiknul. Myslím, že oproti mé první sezoně v Bukanýrech jsme jako tým velmi vyzráli a začali opravdu na hřišti spolupracovat. Doufám a věřím, že sezonu spolu dotáhneme do zdárného konce.

 

 

6. Máš nějaký zápas, který ti zatím nejvíc utkvěl v paměti? 

 

Určitě to bude poslední zápas ve čtvrtfinále proti Hodonicím předloňskou sezonu. Celá ta série byla jako na houpačce, stálé otáčení skóre v zápase, i v sérii. Nám se podařilo ten rozhodující zápas otočit z 2:3 na 4:3, pokud si správně vzpomínám. Neskutečné emoce. Hodonicím za jejich výkon patří velká poklona.

 

7. Jak se ti líbí kvalita a organizace znojemské ligy? 

 

Asi bych ocenil více týmů. Pořádání se předpokládám nelíbí žádnému z týmů, ale je to ve finále to nejmenší. Rozhodčím, kteří pravidelně chodí, můžeme děkovat za to, jaký výkon předvádí a že nad námi ještě nezlomili hůl 😀 

 

 

8. Co říkáš na úroveň soupeřů – překvapilo tě něco? 

 

Myslím, že každý soupeř je kvalitní a ke každému je potřeba přistoupit s respektem. Úroveň soupeřů si myslím, že se každý rok zlepšuje, což je asi logický závěr. Celkem mě překvapili kluci z Litrpůlu, ti rostou každou sezonou a jde to na jejich hře vidět. Víc si věří na balonku a nebojí se vyrazit dopředu. 

 

9. Jak se ti hraje v současném týmu, jak funguje kabina a parta? 

 

Tady je asi na místě se odkázat na otázku číslo 3. V týmu se mi hraje skvěle, nějaký ,,systém“ jsme si už v naší lajně snad našli. Ale jsem schopný zahrát s kýmkoli 🙂 Víc k tomu asi není potřeba rozepisovat.

 

10. Když jedeš po zápase zpátky domů, máš čas si cestou v hlavě přehrávat utkání, nebo to prostě vypneš a pustíš si muziku? 

 

Asi záleží. Tím, že semnou jezdívá přítelkyně, tak si většinou vykládáme, nebo posloucháme podcasty. Za její trpělivost a schopnost semnou sdílet dlouhé cesty tam a zpět jí strašně moc děkuju. Utkání už si většinou v hlavě projedu před spaním, ono už s tím člověk pak nic moc neudělá. Co se stane na hřišti tam i zůstane.

 

 

 

11. Plánuješ pokračovat i do dalších sezon, nebo uvidíš, jak se to vyvine?

 

Určitě plánuju. Doufám, že zbytek týmu to vidí stejně a že se k nám do ZAFLu přidá i nějaká nová krev, která celou soutěž může posunout dobrým směrem.